Diskuse

Odsun nebo vyhnání?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Dobře napsáno, ovšem u našich soudruhů vyvoláte velkou nevoli. R^R^

1 0
možnosti
Foto

Je ironií osudu, že Německo teď začíná zažívat podobné problémy s loajalitou svých menšin, jaké mělo kdysi Československo se svými občany německé národnosti. Naši Němci byli vždy loajálnější k Vídni nebo Berlínu než ke Praze. Loni proběhly v Německu velké demonstrace lidí tureckého původu na podporu tureckého prezidenta Erdogana. Německá média si pak začala klást znepokojivé otázky: "Budou tito lidé v případě možného konfliktu loajální k Německu nebo Turecku? Budou loajální k evropským kulturním hodnotám nebo k islámu?"

3 0
možnosti

Přičemž u nás šlo pouze o otázku loajality v tom politickém slova smyslu, avšak nikoli o otázku civilizační kompatibility.

Tam to však otázka civilizační kompatibility je.

1 0
možnosti

Rozumne napsany clanek, ktery se ovsem nekterym "vlastencum" urcite nebude libit.

Jen bych doplnil, ze nez prisli Cesi, obyvali toto uzemi predkove dnesnich Bavoru.

Praotec Cech je ovsem nevyhnal, oni odesli do krajiny ktera se Jim zrejme zdala lepsi. A dobre udelali.

1 0
možnosti

Souhlasím, že článek je velmi rozumně napsaný, nicméně bych zmínila, že situace v různých částech Sudet nebyla všude stejná. Vztahy mezi Čechy a Němci byly víc vyhrocené v průmyslových a tudíž i bohatších částech Sudet, což bylo třeba Karlovarsko či Liberecko, než na chudé Šumavě či v Novohradských horách, kde si lidé neměli co závidět. Podle vzpomínek pamětníků, tam moc neřešili, kdo je Čech nebo Němec. Když se probírám rodnými listy mých předků a předků mého muže, žasnu, kolik z nich mělo německé příjmení.

Moje tchyně, jako malá holka zažila v Sudetech i odchod do vnitrozemí po podepsání mnichovské dohody, a tvrdila, že němečtí sousedé je vyprovázeli až na nádraží a slibovali jim, že se jim o dům postarají, než se vrátí zpátky.

Petr Pithatr ve své knize Osmašedesátý říká, že odsun Němců byl první příležitostí zmocnit se cizího majetku, výsledků cizí práce a bylo lhostejné, zda to byly výsledky práce aktivních henleinovců či nacionálně vlažných sedláků, sklářů či lesních dělníků. Obrovský majetek, který tu najednou zůstal bez pána, se stal spouštěčem chtivosti, která se napříště nezastavila před ničím.

"V psychice nemalé části národa byla tak prolomena jakási elementární hráz ohleduplnosti, slušnosti a respektu k druhému člověku - ať byl toho či onoho smýšlení, ba dokonce ať byl či nebyl obtížen vinou. Průrva v této hrázi se měla v příštích letech rozšířit...", píše Pithart.

5 0
možnosti
Foto

Dobře napsaný článek, dávám karmu.

Česká oficiální místa odmítají termín "vyhnání", protože to naznačuje bezpráví. Proto používáme termínů "odsun" nebo "vysídlení", neboť k tomuto došlo organizovaně v roce 1946 na základě usnesení Postupimské konference z léta 1945. Jen menší část Němců byly nucena opustit naše území už během "divokého odsunu" v létě 1945.

Od té doby uplynulo 70 let a většina od nás vysídlených Němců už nežije. Je to patrné i na každoročně v Německu pořádaných "Sudetoněmeckých dnech". Počet účastníků na nich postupně klesá a zmírňuje se i rétorika vystoupení.

1 0
možnosti
Foto

Postupimská konference, už reagovala na probíhající odsun a snažila se dát tomu právní rámec.

2 1
možnosti
Foto

K70a28r61e50l 62C53a54c72h

18. 1. 2017 12:48

Je jedno zda se to nazve tak či tak. V situaci po skončené válce a zkušenosti, jaký vliv měla německá pátá kolona v Sudetech na osud Československa, toto politické rozhodnutí docela chápu. Samotný odsun zločinem nebyl, avšak při jeho provádění zcela jistě ke zločinným excesům docházelo. Z politického hlediska je možno říci, že národnostně homogenní stát je stabilnější, než stát mnohonárodnostní. S koncem diktatury mají mnohonárodnostní státní útvary tendenci se rozpadat. Příkladem může být rozpad Jugoslávie, SSSR, ale i Československa (a to slovenština je češtině bližší, než některé německé dialekty ke spisovné němčině) . Možná, že nám ten odsun Němců po válce ušetřil možné problémy po r. 1989 - kdo ví.

4 2
možnosti
Foto

K žádné exesi nešlo a sám k Beneš k násilí na Němcích vyzýval. Na vraždách žen, dětí a straců se podílela i naše armáda. Jenom v Prostěrově zavraždila víc Němců než kolik jich bylo zavražděno v Lidicích.

3 1
možnosti

.... nojo, tlustá čára by byla fajn, ale tech pamětníků je stále dost,- navíc osobně či formou beletrie (film, divadlo atd.) přejímáme životní zkušenosti a zážitky našich předků,- ...... bohužel, v mém případě děd i bába na toto období vzpomínali s nelibostí a s nenávistí ke všemu "německému" se nijak netajili. Pokud mám na výběr, pak volím "odsun" !

0 0
možnosti
Foto

,,Odsun nebo vyhnání?"

Obé toliko ,,terminus technikus" dle toho, jak kdo chce výsledek a hlavně i důsledky(!) II.WW prezentovat, potažmo i v čím zájmu. Posuzovat onu dobu prizmatem současnosti je nejen zavádějící, ale často i zneužívané. Jinak s obsahem článku v zásadě souhlas. Není bez zajímavosti, že tvrdí kritici ,,opomíjejí" v podstatě totéž ve vztahu k Polsku. Přičemž dodnes hranice O/N si poláci dokázali PRÁVNĚ NA MEZINÁR.ÚROVNI (!) na rozdíl od nás,,ošéfovat" coby podmínku k souhlasu znovusjednocení Německa!

3 0
možnosti

I42v40o 37M64u40s66i18l

18. 1. 2017 10:38

Občas se dočtu o variantě ,proč došlo k odsunu Němců s rychlým souhlasem USA,Anglie a Francie.

Stalin v SSSR měl zkušenosti s přemisťováním celých národů ( Tataři,Němci ).

Po II.sv.válce měl v Stalin SSSR cca 1 mil. zajatých německých vojáků , ale obnova hospodářství byla po úbytku populace obtížná.

Zajatců za roky 1943- 45 v důsledku nemocí ,pracovního nasazení a špatného zacházení ubývalo . . .

Spojenci měli obavu , že Stalin si bude chtít vypomoci na obnovu SSSR Němci,

kteří zůstali na území Polska,ČSR a Maďarska.

Urychleně využili požadavku Beneše a v Postupimi odsouhlasili transfer zbylých Němců z ČSR a Polska na německé území.

Tím zabránili humanitární katastrofě a vlastně si pomohli tímto něm.obyvatelstvem

z ČSR a Polska k obnově poválečného Německa.

Z 1 mil. německých zajatců se za 10 let, kdy byly v r. 1955 propuštěni ,vrátilo jen cca 100 tis. osob . . .

5 0
možnosti

P39e61t19r 83D27r84a41p72a68l

18. 1. 2017 10:54

o odsunu jednal Beneš s Churchilem hned v době, kdy byla Británie zatažena do války( Beneš nepochyboval o tom, že bude Německo poraženo). Sám Beneš chtěl prosadit odsun jen toho obyvatelstva, které se konkrétně podílelo na německé moci v protektorátu. Když toto ale konzultoval s domácím odbojem, tak mu bylo důrazně řečeno, že pokud se nebude jednat o odsun plošný, tak se z Anglie nemusí ani vracet

1 0
možnosti

Neodpověděl jste na základní otázku - jestli to byl odsun nebo vyhnání. Z mého pohledu se jednalo o nekontrolované vyhnání, což nemělo s organizovaným odsunem absolutně nic společného.

1 4
možnosti
Foto

Z mého pohledu odsun, který se bohužel na několika místech zvrtnul ve vyhnání.

5 0
možnosti

J87i55r25i 45B19o96r

18. 1. 2017 10:08

Bydlím 10 km od Bavorska a velice často tam jezdím. V posledních 30 letech jsem se setkal s mnoha vysídlenými Němci i jejich potomky.Všichni až na velice málo jedinců, vysídlení chápou. Ale nikdo z nich není schopen pochopit co jsme s tím co tady po nich zůstalo udělali. Totálně zdevastované obce a objekty v celých Sudetech a na západní hranici zvlášť.

11 0
možnosti
Foto

Kom režim nebyl schopen toto řešit, navíc mu to vyhovovalo coby ,,nárazník.hraniční pásmo" V DOBÁCH STUDENÉ VÁLKY A ŽELEZNÉ OPONY.

1 0
možnosti