Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odsun nebo vyhnání?

18. 01. 2017 9:29:59
Občas se mě někdo zeptá, zda souhlasím s odsunem po II. sv. válce. Když se zajímám o historii Jáchymova. Tedy prakticky německého města v německé části Čech. Tak jsem to zkusil vysvětlit tady.

Nejprve bych chtěl podotknout, že pojmy jako Čech nebo Němec v dnešním významu přineslo až nacionalistické vzepětí na počátku devatenáctého století. (Koneckonců – název Němec bylo jakési konstatování skutečnosti – nemluví po našem = je pro mne němý. I proto se v dějepise učíme o vpádu Pasovských, o bavorském králi, saské selské válce.) Do té doby byli všichni prostě poddanými českého panovníka. Německé kolonizátory do Čech pozval Přemysl Otakar II. jako vítané obyvatele. Církevní řády šířily vzdělanost, řemeslníci přinášeli nové postupy a hlavně se zalidnilo pohraničí. Čili panovník předešel tomu, že by si z území Čech nějaký soused odkrojil kousek území nebo že by se cizí vojsko nepozorovaně objevilo v nitru Čech. A vůbec mu nevadilo, že mluví německy. Hlavně němčina jako taková stejně neexistovala až do Lutherova překladu Bible. Každá oblast mluvila svým dialektem (a tak je to prakticky i dnes). Stačilo, že obyvatelstvo platí daně, poslouchá zemské zákony a nerebeluje. Nikoho nezajímalo to, odkud jste, ale co umíte a nabízíte. Za Rakousko-Uherska se převážně německé části Čech staly průmyslovým srdcem celé monarchie. Nesouhlasím ale s tím, že za to může německá nátura a bez Němců by to nešlo. Umožněno to bylo zásobami hnědého uhlí v těchto lokalitách. Tedy surovinou, která byla hybnou silou průmyslové revoluce.

Po vzniku ČSR se cesty Němců a Čechů začaly nenápadně a pomalu rozcházet. A to vinou obou národnostních skupin. Němci byli zbaveni výhody „prominentní“ části obyvatelstva státu a byli postaveni na úroveň do té doby poněkud upozaďovaných Čechů. Češi zase na druhou stranu postupovali poněkud necitlivě v oblastech do té doby 100% osídlených německým obyvatelstvem. Navíc nová vláda slibovala vznik autonomních oblastí, národnostní rovnost a další. Nic z toho se nestalo a navíc TGM tlačil na vznik československého národa, čímž by zcela změnil poměr národnostních skupin v ČSR (Slováci byli počtem až na třetím místě za Čechy a Němci).

Navíc udeřila hospodářská krize a ta v ČSR nejvíc dopadla právě na Němce jakožto majitele převážné části průmyslových podniků. Souběh všech těchto faktorů vedl k tomu, že Němci začali poslouchat radikální členy svého národa a nakonec přijali „spasitele“ z Německa. Brzy prozřeli, ale to už bylo pozdě i pro ně. V novém Německu se znovu cítili být „občany druhé kategorie“.

Po válečných hrůzách začalo období, na které dnes nikdo nemůže být hrdý. Naplánovaný odsun se na mnoha místech změnil v odplatu toho nejhrubšího zrna. Přesto si myslím, že nešlo jednat jinak. Po vyhánění Čechů ze Sudet, vytváření čistě německých oblastí v Protektorátu, útlaku, koncentračních táborech, poslouchání plánů o likvidaci národa atd. si nedovedu představit další soužití Čechů a Němců v jednom státě. Živě vidím ústrky ze strany Čechů, odplácení, mstu za skutečné i domnělé viny. Nebo si někdo dovedete představit, že se vrátíte z koncentračního tábora a budete se potkávat s německým sousedem? Že budete spolupracovat v rámci jedné vesnice? Nebo že vám nebudou vadit dvojjazyčné názvy v oblastech s německou menšinou? Na druhou stranu vidím selhání státu v tom, jak odsun nakonec proběhl, v tom, že byla aplikována kolektivní vina. Do odsunu spadli i antinacisté věznění za války v koncentračních táborech, osoby, které si ponechaly občanství ČSR (respektive protektorátní příslušnost) a další.

Myslím, že sedmdesát let po skončení války a odsunu německých obyvatel by bylo na čase udělat za minulostí tlustou čáru a nechat ji historikům a nadšencům. Přestat si nadávat, kdo co zavinil a udělal. Vždyť kolik lidí, kteří to vše pamatují a ví, jak co bylo, je dnes naživu? Čím jménem si to vzájemně vyčítáme? Ano, je namístě říci, že nebylo vše správné a spravedlivé. Ale to v lidských dějinách nebylo nic. Proč nezačít spolupracovat, vzpomínat na to, co bylo dobré a co se povedlo?

Autor: Miroslav Palfi | středa 18.1.2017 9:29 | karma článku: 26.91 | přečteno: 958x

Další články blogera

Miroslav Palfi

Atentát nebo likvidace?

Při dnešním výročí atentátu na Heydricha bych rád podotkl několik věcí. Ne o samotném atentátu, ale spíše o tom, co se o něm traduje.

27.5.2017 v 11:17 | Karma článku: 29.80 | Přečteno: 1258 | Diskuse

Miroslav Palfi

Zákazy , které nefungují

Zákazy kouření a pití alkoholu u dětí nefungují. A pokud se nezmění způsob prodeje, ani fungovat nebudou.

16.2.2017 v 13:00 | Karma článku: 16.72 | Přečteno: 671 | Diskuse

Miroslav Palfi

Ekologické hnutí - náboženství dneška?

Je ekologie novým náboženstvím? Má proroky, kazatele, očekávaný konec světa i naději. Naději, že to můžeme změnit a konec zrušit nebo alespoň oddálit.

15.2.2017 v 12:43 | Karma článku: 20.25 | Přečteno: 466 | Diskuse

Miroslav Palfi

Stěhování za prací

Proč nejsem ochotný odstěhovat se za prací jako je to normální třeba v USA? Respektive proč se za prací nestěhuji?

10.2.2017 v 17:52 | Karma článku: 32.79 | Přečteno: 932 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Vašek aneb smutný konec jednoho domácího porodu

„Podruhý už mě do porodnice nikdo nedostane,“ svěřila se Stáňa své kamarádce Martě po potvrzení dalšího těhotenství. „Doma budu mít klid a vyhnu se těm problémům, který jsem měla po narození Lukáška.“

18.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 116 | Diskuse

David Gruber

Oslavy 120 let Matičního gymnázia Ostrava pohledem účastníka

Ano, pravda, je to text především pro současné a bývalé studenty tohoto ctihodného ústavu. Ale i jiní si mohou přijít na své; pokud si chtějí něco přečíst o užaslém Ladislavu Špačkovi nebo o Ivanu Lendlovi plném citů a emocí...

18.10.2017 v 13:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 86 | Diskuse

Jan Klar

Když už nevěra, tak pořádná

Kolik je na světě starých kyselých „panen“? Když Eva ještě vyučovala ve škole, její kolegyně jí občas připomínaly klevetnice na tržišti. Hlídaly se navzájem, aby se náhodou neošidily.

18.10.2017 v 13:11 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 462 | Diskuse

Jiří Turner

Nápravník islámských bubáků II.

Co je to basmala? Jak to bylo s knihou Bez dcerky neodejdu? Je bičování jen trest? Bilal Philips – poturčenec horší Turka. Odkud kam sahá Blízký východ? Boko Haram. Burky a burkiny. Jak chápe Korán cizoložství? Komu sluší čádor?

18.10.2017 v 11:05 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 720 | Diskuse

David Vlk

Můžou mít voliči různých stran spolu sex???

"Vladěnko, já ti ty volební lístky trochu vytřídím, abys nemusela moc dlouho přemýšlet. Ne, neboj žádná cenzura, jenom vyhodím komouše, fašouny, mimoně a podivíny."

18.10.2017 v 10:56 | Karma článku: 19.87 | Přečteno: 876 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 817

Strážník Městské policie, autor stránek palfi.cz. Otec krásné dcery, manžel krásné ženy. Zde jsou mé názory. Můžou být špatné a můžou se změnit. Změnit diskuzí a argumenty, ne proto, že se někomu nelíbí.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.