Klínovec? A co s ním?
V poslední době vídám spoustu článků o Klínovci. Nejen cestovatelské články o nejvyšší hoře Krušných hor, ale i o různých akcích a projektech na jeho vrcholu. Jsou to ale zprávy poměrně neradostné. Evidentně jsou pryč časy, kdy turisté obdivovali majestát vrcholu a tamní přírodu. Pravda, v době budování socialismu ta příroda dostávala poněkud na frak díky exhalacím, kdy z mraků pršela slabá kyselina sírová, ale i tak se dokázala vzpamatovat. A právě vrchol Klínovce je důkazem, že lidské chyby se dají napravit. Avšak evidentně je vůle řešit jen tu přírodu, a to jen občas. Chápu a rozumím tomu, že hory slouží k rekreaci, chápu, že se lidé chtějí bavit. Ale nechápu a ani nechci chápat neúctu k dílu předků nebo honbu za ziskem za každou cenu.
Že na kopci vyrostou sjezdovky a u každé z nich lanovka mi nepřijde podivné ani nežádoucí. Stejně tak považuji za normální přítomnost rozhledny. Kór, když z ní dohlédnu opravdu daleko. A v případě Klínovce je vidět opravdu hodně – Sněžka, Ještěd, Šumava, Praha a spousta dalších míst. Rozhodně je tady vyhlídková věž logičtější, než parodie na rozhlednu, která vyrostla nedaleko. Dokonce i terénní trati pro jízdní kola (Trial park) mi přijdou lepší, než aby se každý vyznavač adrenalinové jízdy pouštěl dolů do údolí přímo lesem a při tom ničil vše živé, co přejede (a netvrdím, že úmyslně). Co mi ale přijde nelogické, je urputná snaha zastavět vrcholek Klínovce čímkoliv, co je momentálně moderní. Různá lanová centra, megatrampolíny a vše, co je všude jinde. Opravdu návštěvníci hor vyznávají unifikovanou zábavu? Opravdu se každé středisko letní a hlavně zimní zábavy a rekreace musí podobat ostatním jako vejce vejci? Vlastně nemusí, musí se trumfovat. Máte desetimetrovou houpačku? Tak my si postavíme patnáctimetrovou. Máte pětadvacetimetrovou věž mezi stromy? Tak my si postavíme šedesátimetrovou. Že zcela změníme ráz místa a zastíníme výhled ze současné rozhledny? Že znovu poškodíme přírodu, sotva se tu trochu vzpamatovala? No a? Lid si to žádá. Lid to potřebuje.
Nicméně, o tom všem se v případě Klínovce vede debata, všechny strany předestírají své argumenty. Každý se k tomu může vyjádřit, probíhá petice. A přitom se tak nějak zapomíná na jeden z největších problémů vrcholu této krásné hory – horský hotel Klínovec. O jeho historii i o jiných stavbách na vrcholu si můžete počíst v odkazech na konci článku, teď mi jde o současnost minulost poměrně nedávnou. Pokud jste Klínovec navštívili, asi už víte, co mě trápí nejvíc. Ano, naprosto tristní stav památkově chráněného hotelu.
Nutno podotknout, že na počátku byla snaha ušetřit obecní peníze a ještě nějaké vydělat. Ovšem, jak se často říká – myšlenka dobrá, provedení na … ehm, na nic. Takže když zastupitelé Jáchymova, jakožto tehdejšího vlastníka, zjistili, že hotel po socialistické péči potřebuje řádnou finanční injekci, nabídli ho raději k odprodeji. A tak v roce 1991 hotel s rozhlednou kupuje soukromá firma. Nicméně slib rekonstrukce je rychle zapomenut a objekt je přeprodán. Kolotoč prodejů a planých slibů se zdá být ukončen v roce 2003, kdy stále funkční hotel kupuje město Boží Dar. Vypadá to, že svítá naděje, rozhovory v médiích jsou plné plánů a bití se v prsa. Pak vše nenápadně utichá, až na občasné záchvěvy. Budují se inženýrské sítě, opravuje se rozhledna. Ta je v tak špatném stavu, že se vlastně musí zbourat a postavit znovu. Hotel je ale v horším a horším stavu. Vlastník mluví o nutnosti silného spoluinvestora, protože ani možná 90 % dotace nestačí. Ačkoliv byl odhad investic čtvrt miliardy korun, Boží Dar by prý nedal dohromady 25 miliónů na svou spoluúčast. Jak podivně s tím kontrastuje informace z roku 2005, kdy Boží Dar koupil hotel Praha za 67 miliónů, aby ho po čtyřech letech ztrátového hospodaření nabídl k nájmu nebo přímo k prodeji. Prý nejsou peníze ani na to, aby se zazdila či jinak zakryla okna, respektive okenní otvory, kterými do budovy prší a sněží a tím se zhoršuje její stav. Nebo nedej Bože aby se našly peníze na alespoň nouzovou opravu střešní krytiny rozkradenou navzdory jediné přístupové cestě na vrchol a přítomnosti lidí v okolních objektech. Ale peníze na pseudorozhlednu Boží vyhlídka ve výši 1,7 miliónu se našly. Proč pseudorozhlednu? Protože je z ní úplně stejný rozhled, jako když stojíte na zemi? Protože na svahu vypadá naprosto nepatřičně, a kdybych nevěděl, že jde o „rozhlednu“, marně bych tápal nad tím, co to je?
Jak tedy vidím osud horského hotelu Klínovec? Jak to celé je? Mám na to svůj názor a ten nemusí být pravdivý ani správný, nicméně mi ho ještě nikdo nevyvrátil. Prostě se čeká, až to spadne. Uvolní se tak lukrativní pozemek a místo bude připravené k nové výstavbě. Inženýrské sítě nové jsou, přístupová komunikace taky, parkoviště při cestě jsou také hotová. To, co bylo na hotelu cenné, už se odvezlo – ano, stropní kazety vyrobené z jeleních kůží a pomalované erby horních měst Krušných hor jsou (naštěstí) pryč. Takže ať to spadne. Postavíme něco pěkného, nového moderního. A nebudou nám do toho kafrat nějací památkáři. Ještě jednou opakuji, že je to můj názor a byl bych strašně rád, kdyby mi ho někdo vyvrátil a přesvědčil mě, že se pletu. Ale bojím se, že k tomu nedojde. Úcta k minulosti a práci předchozích generací totiž dnes není in. Ani odkaz potomkům a ohled na to, co po nás zbyde, se dnes nenosí. Dnes jsou moderní peníze, hodně peněz, ještě víc peněz. A paradoxně laciné zážitky. Ať to stojí, co to stojí.
A ještě slíbené odkazy - https://www.palfi.cz/clanky/pamatky-a-zajimavosti-jachymova/vyznamne-stavby/klinovec.html a https://www.palfi.cz/clanky/pamatky-a-zajimavosti-jachymova/vyznamne-stavby/televizni-vysilac-klinovec.html
Miroslav Palfi
V Jáchymově o turisty nestojí?
Šestého července to byl jeden rok od zápisu Jáchymova na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Co se tedy změnilo? A jak si to město připomnělo? A stojí vůbec o slávu a turisty?
Miroslav Palfi
Proč?
Když hledáte odpovědi a najdete jen další otázky. Proč stát na jednom místě vykoupí budovy a pozemky na území bývalého tábora a jinde hraje mrtvého brouka? Proč si nepřipomínáme mrtvé z uranového pekla?
Miroslav Palfi
Jak vidím oslavy 28. října
Tanečky kolem udělování státních vyznamenání, pozvánek na slavnostní ceremoniál a silácká prohlášení z obou stran mi přijdou nedůstojná okamžiku.
Miroslav Palfi
Atentát nebo likvidace?
Při dnešním výročí atentátu na Heydricha bych rád podotkl několik věcí. Ne o samotném atentátu, ale spíše o tom, co se o něm traduje.
Miroslav Palfi
Zákazy , které nefungují
Zákazy kouření a pití alkoholu u dětí nefungují. A pokud se nezmění způsob prodeje, ani fungovat nebudou.
Miroslav Palfi
Ekologické hnutí - náboženství dneška?
Je ekologie novým náboženstvím? Má proroky, kazatele, očekávaný konec světa i naději. Naději, že to můžeme změnit a konec zrušit nebo alespoň oddálit.
Miroslav Palfi
Stěhování za prací
Proč nejsem ochotný odstěhovat se za prací jako je to normální třeba v USA? Respektive proč se za prací nestěhuji?
Miroslav Palfi
Kam kráčíš, školo?
Můj pohled na vzdělávání v dnešní době není moc pozitivní. Ale obávám se, že může být i hůř. Ale třeba je můj pohled mylný a vše je v pořádku.
Miroslav Palfi
O 17. listopadu
Zamyšlení o jednom svátku. Se snahou o vyhnutí se politickému hledisku. Prostě jen o svátku jako takovém.
Miroslav Palfi
Chemtrails - konspirace pro tisíce
S fenoménem chemtrails souvisí i smrt Michaela Jacksona a spousta moderních nemocí. Nevěříte? Věřte.
Miroslav Palfi
Mám sen.
Článek o jednom snu v jednom městě. Tak trochu o městě, tak trochu o lidech v něm žijících. Možná hloupý, možná naivní, možná ...
Miroslav Palfi
Radecký z Radče - hrdina doma nechtěný
Povídání o osobě známé ve světě více než doma. Méně oblíbeným, ale přesto uznávaným je snad jen v Itálii.
Miroslav Palfi
Doba temna?
Můj pohled na dobu po roce 1620. Tak trochu i na Tovaryšstvo Ježíšovo, konkrétně Koniáše. Jirásek ani Havlíček by z toho asi radost neměli.
Miroslav Palfi
Odsun nebo vyhnání?
Občas se mě někdo zeptá, zda souhlasím s odsunem po II. sv. válce. Když se zajímám o historii Jáchymova. Tedy prakticky německého města v německé části Čech. Tak jsem to zkusil vysvětlit tady.
Miroslav Palfi
Doba husitská
Můj pohled na dobu husitskou. Bez příklonu k Jiráskovi a tomu, co mě učili ve škole. Asi můj názor není příliš populární, ale jak říkám - přesvědčte mě, že se pletu.
Miroslav Palfi
Jsme národ Švejků?
Moje zamyšlení nad vojenskou historií Čechů. Trošku i můj pohled na Jaroslava Haška a postavu Švejka.
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 823x